František Neužil: Několik stručných poznámek k ideově teoretickým a metodologickým východiskům filosofického myšlení T. G. Masaryka (7.1.2019)

Jak je již z názvu patrné, obsahem statě je filozofické myšlení T. G. Masaryka. Stať ukazuje na zdroje Masarykova filozofického myšlení, které lze nalézt v Comtově pozitivistické filozofii i v novokantovství. Také se zabývá Masarykovým převážně odmítavým postojem k Marxovu a Engelsovu učení a kritikou tohoto postoje z dialekticko-materialistického hlediska.

Jiří Boháček a kol.: Seminář "Dialektická metoda v řešení aktuálních společensko-politických problémů v ČR" (video, 3:35 h, 510 MB) (4.2.2019)

Materialistické dialektice věnoval Klub společenských věd odborný seminář, jenž se uskutečnil 13.12.2018 v Nadaci Rosy Luxemburgové, která má sídlo také v Praze. Daná problematika byla nazírána nikoliv pouze z teoreticko-metodického, ale zejména z politicko-praktického pohledu. V rámci toho zazněly příspěvky kromě jiného k dialektickému diskursu v současné politice, k dialektice ekonomie a ekologie či společenské základny a nadstavby.

František Neužil: Doktor Josef Heller jakožto pokračovatel tradice českého radikálně levicového sociálně filozofického myšlení (7.3.2019)

Nad dílem známého nedávno zesnulého českého levicového filozofa Josefa Hellera se ve své stati zamýšlí jeho blízký spolupracovník. Na základě vymezení teoretických a metodologických východisek zkoumání výrobních vztahů, rozlišení profesně zaměstnanecké a třídně sociální struktury společnosti i formování třídního uvědomění dělnické třídy poukazuje na základní objektivní systémový nedostatek reálně existujícího předlistopadového socialismu. Řešení tohoto nedostatku vidí ruku v ruce s Hellerovým dílem v uplatnění principů samosprávného vlastnictví a podnikání, které, podle něj, začíná u socialistických pracovních kolektivů a vrcholí na úrovni celostátních či nadnárodních a nadstátních ekonomických komplexů. Klíčovým prvkem politického systému společnosti vývojově směřující k samosprávnému socialismu je, jak se shodují Heller i Neužil, revolučně demokratický sociální stát.

František Neužil: Doktor Josef Heller jakožto pokračovatel tradice českého radikálně levicového sociálně filozofického myšlení (7.3.2019)

Nad dílem známého nedávno zesnulého českého levicového filozofa Josefa Hellera se ve své stati zamýšlí jeho blízký spolupracovník. Na základě vymezení teoretických a metodologických východisek zkoumání výrobních vztahů, rozlišení profesně zaměstnanecké a třídně sociální struktury společnosti i formování třídního uvědomění dělnické třídy poukazuje na základní objektivní systémový nedostatek reálně existujícího předlistopadového socialismu. Řešení tohoto nedostatku vidí ruku v ruce s Hellerovým dílem v uplatnění principů samosprávného vlastnictví a podnikání, které, podle něj, začíná u socialistických pracovních kolektivů a vrcholí na úrovni celostátních či nadnárodních a nadstátních ekonomických komplexů. Klíčovým prvkem politického systému společnosti vývojově směřující k samosprávnému socialismu je, jak se shodují Heller i Neužil, revolučně demokratický sociální stát.

Jan Zeman: Ekonomické základy (trvale) udržitelného vývoje (2.5.2019)

Autor se pokouší o komplexní zachycení problematiky udržitelného rozvoje. Navazuje tak na svou předchozí publikaci nazvanou Analýza vybraných problémů udržitelného rozvoje - pohled do budoucnosti a do minulosti, již rozšířil o nové poznatky, k nimž dospěl.

František Ledvina: Úvahy o dialektice: Zprostředkování (3.6.2019)

Autor si vytkl za úkol přispět k objasnění filozofické kategorie nazvané zprostředkování. Je názoru, že tato kategorie byla, a dosud do značné míry je, v dialektickomaterialistickém myšlení opomíjena. V návaznosti na to uvádí a dokládá, že kategorie zprostředkování je těsně spjata s dialektickou metodou poznání, tvoří její součást, obráží souvislosti, vzájemné vztahy a rozpory v přírodě i ve společnosti a ve vědomí lidí. Především z tohoto hlediska ukazuje na její význam, pokud jde o teorii dialektického materialismu i společenskou praxi.

Pavel Sirůček: J. V. Robinsonová a R. Luxemburgová - největší ženské osobnosti teoretické ekonomie (1.7.2019)

Odborná kniha P. Sirůčka mapuje život, dílo a odkaz R. Luxemburgové a J. V. Robinsonové. Obě (nejen) ekonomické rebelky jsou představeny jako největší ženské osobnosti teoretické ekonomie, jejichž mnohé myšlenky i vize zůstávají stále živé. Poslední část kriticky seznamuje s feministickou ekonomií zasazenou do kontextu vývoje feministické, resp. genderové ideologie. Nastoluje otázku zastoupení a významu žen v teoretické ekonomii či krize mužství i ženství na liberálním Západě. Součástí monografie je předmluva I. Švihlíkové.

Ladislav Šafránek: Úvaha nad některými aspekty důchodové politiky (5.8.2019)

Z aktuálně teoretického i praktického hlediska se autor, dlouhodoběji se také zabývající danou problematikou, zamýšlí nad současnou důchodovou politikou a s ní spojenými nedostatky. Podle něj jsou tyto nedostatky vážného charakteru a ve svých důsledcích se nepříznivě odrážejí v hospodaření státu i v životní úrovni lidí, zejména pak důchodců. Možné řešení těchto nedostatků je naznačeno v závěru statě.

Jiří Boháček a kol.: Seminář "Budoucí organizace radikálně levicových stran a hnutí" (video, 4:27 h, 315 MB) (2.9.2019)

Klub společenských věd ve spolupráci s Nadací Rosy Luxemburgové připravil odborný seminář, jehož úkolem bylo zamyslet se nad radikálně levicovými stranami a hnutími. V rámci toho jeho účastníci hledali odpovědi na otázky týkající se vhodného typu politického uskupení, jeho obsahové orientace, organizační struktury, způsobu řízení, komunikace atd., aby bylo schopné účinně prosazovat radikálně levicovou politiku nejen v současnosti, ale i v budoucnu.

František Ledvina: Úvahy o dialektice: Struktura a funkce (2.10.2019)

V rámci svých úvah o dialektice (viz dříve ve Fóru společenských věd, 3.6.2019 zveřejněná videopřednáška ke kategorii zprostředkování) se autor tentokrát orientuje na kategorie struktura a funkce. Chápe je ve vzájemném vztahu a podmíněnosti, jako neoddělitelnou součást dialektiky. Vztah struktury a funkce vnímá zejména ve spojitosti s dialektickým zákonem přeměny kvantity v kvalitu, neboť umožňuje i detailnější pohled na tento zákon. Přitom poukazuje na důležitost uvedených kategorií a jejich vztahu, jemuž ne vždy byla, jak naznačuje, v dosavadním dialektickomaterialistickém výkladu přírody, společnosti a jejího vědomí věnována dostatečná pozornost.

František Neužil: Důvody rozpadu státně socialistického systému a současné předpoklady systémové změny (4.11.2019)

Autor, dlouhodobě se zabývající teorií a praxí socialismu, v předložené studii uvažuje o příčinách zániku předpokladů jeho rozvoje ve většině zemí, v nichž k tomuto rozvoji v minulosti vznikly objektivní i subjektivní podmínky. Na základě analýzy těchto příčin pak naznačuje možnosti jejich překonání a návratu k socialistické cestě společenského vývoje.

Ladislav Šafránek: Jak migrace měni svět (25.11.2019)

Recenzent se chopil knihy, jež obráží jednu z nejnaléhavějších a nejkontroverznějších otázek současnosti - migraci. Podle něj tato stejnojmenná kniha srozumitelně a přesvědčivě ukazuje, jaké dopady má migrace na společnost a k čemu povede, bude-li se vyvíjet živelně a neomezeně. Recenzent mj. souhlasí s názorem autora knihy, že v důsledku migrační vlny a paralelně s ní by bylo žádoucí zostřit zákonná protimigrační opatření.

František Neužil: Lumpenburžoazní dějepisectví v praxi - na okraj dokumentu České televize o Janu Želivském (9.12.2019)

Článek kriticky reaguje na dokumentární pořad České televize o husitském knězi Janu Želivském, jenž byl uveden pod názvem "Vzestup a pád kněze Jana". Ve spojení s tím rozebírá úlohu Želivského v husitství, zejména pak v Praze. Zamýšlí se i nad smrtí Želivského v roce 1422 a jejími okolnostmi, které jí bezprostředně předcházely.

Pavel Sirůček: R. Richta a civilizace na rozcestí - před půlstoletím vs. dnes (27.12.2019)

Studie Pavla Sirůčka připomíná život, dílo a stále inspirativní odkaz Radovana Richty. Na Východě i Západě se Richta proslavil knihou Civilizace na rozcestí, která v mnohém předběhla svou dobu. Součástí textu je i kritická recenze publikace "Civilizácia na rázcestí" po polstoročí.