ARCHIV 2018
2018
Archiv Klubu za rok 2018 , řazeno Leden - Prosinec 2018
Soňa Marková: Stav péče o zdraví občanů ČR (video-přednáška 10.1.2018)
Zvolené téma zařadil Klub společenských věd do svého cyklu přednáškových a diskusních podvečerů (v termínu 18. 12. 2017) zejména z aktuálního důvodu. Reagoval tak na připravovanou reformu českého zdravotnictví, k níž má dojít, jak známo, letos (2018) a v následujících letech. I to ovlivnilo do značné míry formu prezentace tohoto tématu. Opírala se o krátké úvodní slovo a rozsáhlejší diskusi, jež se týkala také praktických otázek našeho zdravotnictví, a to i s ohledem na pacientské zkušenosti.
Ladislav Šafránek: Byrokracie - nutné zlo? (25.1.2018)
Byrokracie jako nikoli pouze praktický (často ztrpčující občanský život), ale i teoretický problém. Tak se nad ní zamýšlí autor předloženého článku. Ukazuje na její historické i současné kořeny včetně důsledků, k nimž vede. Ačkoli se především zabývá negativní stránkou byrokracie, poukazuje také na její nezbytnost ve společenském organismu. Východisko k jejímu omezení na nutné minimum vidí v informačních a komunikačních technologiích.
František Neužil: Žije ještě vůbec "strašidlo komunismu"? Nebylo již vyhnáno z dějin do záhrobí? (19.2.2018)
Stať připomíná letošní 170. výročí prvního vydání Marxova a Engelsova Komunistického manifestu. Objasňuje některé myšlenky tohoto díla a jejich aktuálnost z hlediska současného globalizovaného světa. Kromě jiného se zabývá postavením proletariátu, jeho proměnou v čase, a to zejména v důsledku změny charakteru práce. Ve spojení s tím také naznačuje nové okolnosti, které se perspektivně objektivně vytvářejí k překonání kapitalistického systému socialistickým stadiem společenského vývoje.
Jan Zeman: Základní proudy levice v současnosti (12.3.2018)
Článek se snaží o obecné základní vymezení a utřídění většiny současných levicových proudů působících jak u nás, tak v Evropě i ve světě. Jednotlivé proudy člení na skupiny, a to z hlediska jejich ideových směrů a cílů. Tyto cíle pak porovnává a hodnotí v kontextu s programem radikální levice, za niž považuje takový proud, jenž se orientuje na socialistickou a komunistickou přeměnu společnosti.
Ladislav Šafránek: Zdroje státního rozpočtu a řízení jejich výdajů (9.4.2018)
Přednášející nejprve vysvětlil některé ekonomické kategorie spjaté se zdroji státního rozpočtu a řízením jejich výdajů. Přitom se kromě jiných soustředil na obsah takových kategorií jako jsou přímé a nepřímé daně, plat, mzda či sociální dávky. A to nikoli pouze z teoretického hlediska, ale především z hlediska aktuální hospodářské politiky České republiky.
František Ledvina: Myslitel, který překročil epochu (3.5.2018)
U příležitosti letošního dvoustého výročí narození Karla Marxe se autor článku zamýšlí nad přínosem jeho učení k společenskému myšlení. Tento přínos vidí především v objektivních zákonech, které Marx formuloval. Přitom se zabývá mj. takovými kategoriemi jako je dialektický a historický materialismus. Pozornost také věnuje zkreslování a deformaci Marxova učení těmi, kteří ho odmítají, ale i těmi, kteří ho na základě nedostatečných znalostí hájí, což ovšem vede k jeho vulgarizaci.
Pavel Sirůček: Antipráce, levicoví roboti a další mýty 4.0 (4.6.2018)
Text Pavla Sirůčka nastoluje - pro mnohé provokativním způsobem - některé klíčové otázky spojené nejenom s procesy tzv. čtvrté průmyslové revoluce, ale především s tématem práce a potřebou její rehabilitace coby historického úkolu pro levici 21. století. A to levici neliberální, kdy příspěvek naznačuje různé podoby osudové konfrontace liberalismus vs. konzervatismus. Kritické postřehy a doplňky k tématu závěrem formulují Pavel Janíčko a Stanislav Heczko.
Seminář "Vývoj levicového myšlení v ČR" (video, 2:56 h, 440 MB) (2.7.2018)
Klub společenských věd s podporou nadace Rosy Luxemburgové uspořádal 18.4.2018 seminář k vývoji levicového myšlení v České republice. Jak hlavní referát, tak i koreferáty a diskuse se zejména soustředily na problematiku charakteristiky levicového hnutí. Nahlíženo bylo nejen z politicko-teoretického a historického, ale i z politicko-praktického hlediska, a to s přesahem k ekonomickým, sociologickým, mezinárodním i jiným aspektům společenského vývoje.
Cliff DuRand: Nová kubánská družstva (6.8.2018)
Studie výzkumného pracovníka ve Středisku globální spravedlnosti v mexickém městě San Miguel de Allende a koordinátora vzdělávacího programu na Kubě se zabývá kubánskou ekonomickou reformou. Ve zkratce přibližuje tuto reformu, jež je založena také na přeměně státního vlastnictví v družstevní. Kromě jiného ukazuje, jak družstevnictví postupně nachází u Kubánců podporu, i proto, že se zvyšuje jejich životní úroveň a podíl na řízení i výsledcích družstevního podniku.
Ladislav Šafránek: Technokratismus (29.8.2018)
Recenze představuje odbornou ekonomickou publikaci Jana Šterna
(Technokratismus - Kapitál ve službách techné), který se v ní, jakož i
v některých svých jiných dílech, zabývá otázkou pozitivního překonání
liberálního kapitalismu. Recenzent se zamýšlí nad východisky této publikace a
problémy, které obsahuje. Například nad technikou a dělbou práce či rolí
podnikatele a zisku v ekonomické současnosti, s nimiž je těsně spjat
její technokratický charakter. Recenzent tento charakter nazírá Marxovými,
zejména ekonomickými poznatky a na základě nich polemizuje s autorem
publikace, jenž se na ně odvolává. Ačkoliv recenze zaujímá k publikaci
v mnohém kritický postoj, nepovažuje čas strávený studiem této publikace
za ztracený.
Pavel Sirůček: Průvodce literaturou 4.0 (aneb kritické otazníky nad frázemi a mýty 4.0) (17.9.2018)
Text P. Sirůčka mapuje literaturu věnovanou tzv. čtvrté průmyslové revoluci. S cílem prameny nejen kriticky představit, ale i přispět k demaskování mýtů a obecně oblíbených omylů ohledně fenoménu 4.0. Příspěvek ústí do naznačení historických úkolů a skutečných výzev doby pro neliberální levici. Ke stěžejním náleží rehabilitace práce a důsledná obrana, resp. záchrana světa normálních lidí.
Luděk Toman: Ideologie sovětské perestrojky (15.10.2018)
Autor statě podrobně rozebírá vznik a vývoj tzv. perestrojky na konci minulého a začátku nového století v bývalém Sovětském svazu. Tuto perestrojku nazírá především z ideologického hlediska, přičemž ji člení do tří etap, kdy v jejím čele stál zprvu M. Gorbačov a později B. Jelcin. Názory a argumenty na její charakter opírá o dostupnou naši a zahraniční převážně odbornou literaturu, jakožto i o dobové dokumenty.
František Neužil: "Zvláštnosti Bortkiewiczovy algebraické metody při řešení "transformačního problému" (12.11.2018)
Autor se předloženým tématem zabývá dlouhodoběji, o čemž svědčí i jeho předchozí stať zveřejněná ve Fóru společenských věd 16.7.2015. Nynější stať předchozí rozpracovává a pokračuje v kritické analýze Bortkiewiczovy teorie. Tato teorie se snaží o navázání na Marxovo filozoficko-ekonomické učení a jeho překonání s pomocí matematiky, jejíž roli v poznání kapitalistické ekonomie mj. přeceňuje a absolutizuje. Stať také rozebírá názory pozdějších ekonomů, kteří z dané teorie vycházejí.
Karel Procházka: Několik poznámek o vývoji bývalého Československa a po jeho zániku (17.12.2018)
Článek načrtává některé problémy ve vývoji u nás od dvacátých let minulého století, bezmála až do současnosti. Především se soustřeďuje na ekonomické a politické otázky a snaží se poukázat na jejich vzájemný vztah. Také se snaží poukázat na vztah těchto otázek v čase, v předmnichovském a poválečném Československu i před listopadovým převratem a po něm.